Cívka s proudem; elektromotor; elektromagnetická indukce.
Vznik střídavého proudu; měření; transformátory. Rozvodná elektrická síť. Vedení elektrického proudu v kapalinách a plynech. Polovodiče.
Jak se šíří světlo? Odraz a lom světla
Začínáme nové téma. Pojďte si rozmyslet, co o něm víte.
Vytvořte si pojmovou mapu a zapište do ní vše, co vás napadne k tématu “Světlo”.
(V dokumentech ke stažení máte ukázku pojmové mapy)
Ve videu na vás čekají 4 pokusy:
dírka v papíře
dírková komora
odraz světla
prstýnek ve vodě
0:00 Úvod
0:14 pokus Dírka v papíru
1:30 pokus Dírková komora
4:35 dotaz holčičky: Jak můžu vidět hrnek, když sám nesvítí?
5:40 pokus Pozorování odraženého světla od zrcadla
12:12 pokus Lom světla ve vodě (Kouzlo s prstýnkem)
15:30 otázka Dokážete vlastními slovy popsat, jak se šíří světlo, teré potřebujete k tomu, abyste mohli vidět text v knížce?
Text celého videa
Jak pracovat s videem
(pomůcky k pokusům, časy, kdy pokusy začínají)
Ukázka pojmové mapy vyplěné před sledování videa
Duté a vypuklé zrcadlo. Čočky spojky a rozptylky.
Rozhlédněte se kolem sebe. Kde všude vidíte zrcadla? Jsou všechna rovná, nebo jsou i různě tvarovaná? A teď nemyslím, že v koupelně nebo na křižovatce jsou zrcadla ve tvaru kruhu. Jsou všechna rovná, nebo jsou oi některá “vyboulená”? A vidíte se ve všech stejně?
A co vás napadne, když se řekne čočka. Oběd? A kromě jídla. Víte, kde všude jsou čočky a k čemu jsou užitečné? Pojďte na “ochutnávku” zrcadel a čoček do dalšího videa!
Toto video neobsahuje pokus.
5:11 otázka Je světlo vidět? (Metoda Peer Instruction)
Text celého videa
Jak pracovat s videem
Ukázka pojmové mapy vyplněné po sledování videí
Nepouštějte si video, dokud neodpovíte na následující otázky! 🙂
Dokážete vlastními slovy vysvětlit, jak vznikají fáze Měsíce?
Umíte předvést pokus, na kterém ukážete, jak vznikají fáze Měsíce?
O následujících tvrzeních rozhodněte, zda jsou pravdivá nebo nepravdivá:
Měsíc v průběhu měsíce mění svůj tvar. (pravda x nepravda)
Měsíc je zdroj světla. (pravda x nepravda)
Fáze Měsíce jsou vidět na všech místech Země stejně. (pravda x nepravda)
0:00 Rozhovor dvou dětí (jedno je v roli “učitele” a druhé “žáka”) na téma fáze Měsíce.
2:15 pokus: Vyrobte doma fáze Měsíce
5:45 otázka: Je možné, aby bylo vidět Slunce s Měsícem takto na nebi?
Text celého videa
Jak pracovat s videem
Otázky před videem a zápis důležitých informací
Než se podíváte na video, pojďte si rozmyslet, co o tématu už teď víte.
Dokážete vlastními slovy vysvětlit, jak vzniká zatmění Měsíce?
V jaké fázi má být Měsíc, aby mohlo být jeho zatmění? (Nebo je to jedno a může být v libovolné fázi?)
Už jste doma zkoušeli modelovat fáze Měsíce? (A podařilo se vám přitom …možná náhodou… vytvořit i jeho zatmění?)
A jak vzniká zatmění Slunce? V jaké fázi je Měsíc při zatmění Slunce?
Čas: 0:00 Povídání dvou holek v rolích “učitele a žáka” jestli zatmění vzniká tím, že se Měsíc schová za mraky, nebo co jiného Měsíci překáží, že ho při zatmění nevidíme.
Čas: 2:06 pokus Měsíc oběhne Zemi jednou za Měsíc. Proč není jednou za měsíc i zatmění?
Pomůcky:
globus
míček na obruči – model Měsíce na oběžné dráze
Čas: 3:54 Otázka
V jaké fázi má být Měsíc, abychom mohli pozorovat jeho zatmění?
Čas: 5:55 Řešení
Tip:
U tohoto pokusu není zachované měřítko. To možná nevadí dětem při pohledu na velikosti Měsíce a Země a jejich vzdálenosti (při zachování měřítka by od sebe tělesa měla být 6 metrů), protože děti nemají zkušenost se skutečnými rozměry a vzdálenostmi Měsíce a Země.
Ale děti se učí pracovat s úhloměrem a proto by bylo dobré je upozornit na to, že se v pokuse mluví o sklonu rovin oběhu 5 °, ale ukázáno je mnohem víc. Je to proto, že tělesa nejsou od sebe 6 metrů, ale jsou blíž. Kdybychom odklonili oběžnou dráhu v našem modelu o 5 ° a dodrželi vzdálenost Měsíce a Země 6 metrů, pak by se Měsíc za Zemi neschovával stejně, jako v našem modelu.
Text celého videa
Jak pracovat s videem
Otázky před videem a zápis důležitých informací
Ve videu Zatmění Měsíce se dozvídáte, že při sklonu roviny oběhu Měsíce kolem Země o 5 ° od roviny ekliptiky (tak skutečný Měsíc obíhá), by měl model Měsíce kolem 20centimetrového glóbu obíhat ve vzdálenosti 6 metrů. To by ale bylo pro pokus nepraktické (12metrové kolo kolem glóbusu je opravdu velké…). A tak v našem modelu obíhá Měsíc blíž, ale pod jiným sklonem.
Je to tak správně? Můžeme si takto upravit model oběhu Měsíce kolem Země a stále zachovat to, co modelem chceme ukázat, tedy že se Měsíc za Zemi neschová každý měsíc?
A jak se vůbec dopočítalo, že v našem modelu by měl Měsíc obíhat ve vzdálenosti 6 metrů od glóbu? Pokud vás zajíma tato “matematická nadstavba”, koukněte do videa Matematické okénko.
Dokument ke stažení:
List s odvozením, který na videu sepisuji si můžete stáhnout tady:
Matematické okénko:
0:00 V pokusu z videa o zatmění Měsíce není model ve skutečném měřítku. Měsíc obíhá pár centimetrů od Země a ne ve vzdálenosti 6 metrů, která by odpovídala měřítku. Proto je v pokuse ukázaný mnohem větší náklon roviny oběhu. Není jen 5 stupňů, ale možná 45 °, abychom si mohli vytvořit představu, že nakloněním roviny oběhu Měsíc může vystoupat nad Zemi a neschovat se (z pohledu od Slunce) za ni každý měsíc.
3:30 Proč by měl Měsíc obíhat v našem modelu zrovna ve vzdálenosti 6 metrů? Kde se vzalo tohle číslo? A kdybychom dodrželi sklon 5 °, nevystoupal by Měsíc moc nízko? 5 ° je přece malinko… kdyby obíhal ve vzdálenosti 6 metrů, opravdu by vystoupal dost vysoko na to, aby se za Zemi neschoval? Jak to můžeme vypočítat?
6:13 Výpočet: proč by měl v našem modelu obíhat Měsíc zrovna ve vzdálenosti 6 metrů od Země?
9:03 Výpočet: O kolik v našem modelu vystoupí Měsíc, když jeho oběžnou dráhu odkloním jen o 5 °, ale bude obíhat ve vzdálenosti 6 metrů?
Než se podíváte na video, pojďte si rozmyslet, co o tématu už teď víte.
Může být vidět Měsíc na nebi i ve dne?
Kde je Měsíc v noci, když není na nebi vidět?
Proč se střídá den a noc a jakou roli v tom hraje Měsíc?
Proč jsou v létě delší dny a kratší noci a v zimě naopak?